TREK MONTE ROSA

1. den Staffal – Rif. Pastore – 21km, ▲1507m, ▼1751m, čas 8 hod

Okruh kolem 2. nejvyšší hory Alp vysoké 4634 m.n.m. patří k nejznámnějším a nejnáročnějším alpským trekům. V průvodci se Sígou Vám přiblížíme atmosféru míst, kterými trek prochází a seznámíme Vás s nejdůležitějšími údaji. Možností odkud trek zahájit je mnoho…. My vyjdeme z obce Staffal a půjdeme proti směru hodinových ručiček. Obec Staffal (1850 m.n.m.) jsme jako výchozí bod zvolili z praktických důvodů, o kterých se zmíním později. 1. den treku nám zabere kolem 8 hodin chůze, projdeme cestou malebnou vesničkou Alagna (1190 m.n.m.) a trek ukončíme v chatě Rif. Pastore Hned první metry zahajujeme prudkým stoupáním, které se celkem rychle zmírní, nicméně pokračuje celých 1000 metrů až do sedla Col d´ Olen 2887 m.n.m. (cca 3,5 hod). Vytrvale stoupáme až ke kulminačnímu bodu dnešního dne. Následuje sestup až do obce Alagna, který nám zabere kolem 2,5 hodiny. Alagna je typická svou Walijskou architekturou. Postavena byla ve 13. stletí a centrum tvoří kostel postavený v roce 1511. Je to centrum zimních sportů a hlavně freeridu. Odtud nám zbývá do konce necelých 5 kilometrů s převýšením 400 metrů. Rif. Pastore stojí na úchvatném místě s ničím nerušeným výhledem na skupinu Monte Rosy.

2. den Rif. Pastore – Macugnaga, 23 km ▲1277 m, ▼1509 m, čas 9 hod

Druhý den treku máme před sebou přes 9 hodin chůze až do obce Macugnaca. Profil trati je podobný jako minulý den. Vzhůru do sedla a dolů do údolí. Vyrážíme brzy za úsvitu, kdy je vzduch ještě velmi chladný. S přibývající výškou se nám otvírá pohled na skupinu Monte Rosa. Během výstupu procházíme během několika stavení. Některá jsou opuštěná a u některých jsou zase stáda koz a ovcí. 3,5 hodiny nám trvá, něž dosáhneme nejvyššího bodu dnešního dne. Následuje sestup po staré silnici, kterou zde zanechali Římané, ze začátku pohodlný, později příkrý a nepříjemný. Konečně sestoupíme na přijatelný terén a pokračujeme podel potoka s překrásnými tůněmi. Závěr cesty nám připadal někonečný, ale přece jen našeho cíle dosahujeme.

3. den Macugnaga – Saas Fee, 26 km ▲1756, ▼1305, čas 12 hodin

Dnes překročíme italsko – švýcarskou hranici v sedle Monte Moro a sejdeme do lyžařského ledovcového střediska Saas – Fee. Na cestě budeme kolem 12 hodin. Ráno je v obci Macugnaga oblaha jasná a slunce již ozařuje vrcholek Monte Rosa. Dobře se nasnídáme přímo na náměstí Macugnaga. Dnešní etapa je jedna z nejnáročnějších z celého treku. Kdo nechce použít lanovku, nechť počítá s 5 ti hodinami chůze a převýšením 1500 m do sedla Monte Moro (2851 m.n.m.) Ze sedla je pak jeden z nejúžasnějších výhledů na masiv Monte Rosa. To ale není pochopitelně zdaleka-všechno, po náročném výstupu nás čeká 6 hodin převážně sestupu do Saas Fee, tím se na několik dní loučíme s pohledem na Monte Rosu. Tu střídá pohled na Jungfrau a později na další vrcholy. Sestup je z počátku poněkud příkrý, později mírnější, až dosáhneme jezera Stausee. Podel jezera pokračujeme bez obtíží až k hrázi. Od hráze jezera jezdí pravidelně autobus, kterým můžeme popojet až do Saas – Almagell. Od hráze pak pokračujeme již krkolomněji mezi skalkami a modříny. Ze Saas – Almagell je to pak pohodlně 45 minut do Saas Fee.

4. den Saas Fee – Grächen, 23,5 km, ▲1057, ▼1215, čas 9 hod

Profil trati je poněkud více rozhoupaný, než jsme zatím zvyklí a je to vítaná změna. Kromě začátku trasy půjdeme v otevřeném terénu po úzkých exponovaných pěšinkách vysoko ve svahu nad údolím. Krajina je zde malebná z řadou vodopádů a divokých bystřin s dalekými výhledy. Občas naši chůzi zpomalí sesuvy kamení a některé takové úseky jsou nepříjemně dlouhé. Několikrát se na cestě objeví výstražné cedule upozorňující na možnost sesuvů a pádu kamení. A opravdu některá skaliska nad námi nejsou příjemná. Ale kozorohům, jak se zdá, to nijak nevadí. Naopak občas sami nějaký ten kamínek shodí. Ke konci treku cesta začne klesat borovým lesem a my se ocitáme na louce se stanicí lanovky. Podél ní pak seběhneme během 20 minut do obce Grächen. (1620 m.n.m.)

5. den Grächen – Europahütte, 24 km, ▲1220 m, ▼591 m, čas 8 hod

5. den našeho putování z významného lyžařského střediska Europahütte budeme muset improvizovat. Tato část evropské cesty je v době našeho působení uzavřena z důvodu závalů a je neprůchodná. Bedlivě sledujeme plány trasy a hledáme optimální směr. Prakticky to ale stejně znamená sejít do údolí a ztratil podstatnou část naší výšky. Improvizujeme a nepříjemně strmým svahem sestupujeme. Někde za obcí St. Nicole dosahujeme údolí a pokračujeme směrem přes obec Randa (1420 m.n.m.) Konečně začínáme stoupat. Ze dvou variant volíme tu přímější, a tak máme před sebou 800 m tvrdého stoupání. Cestou míjíme most, po kterém zítra přejdeme a za půl hodiny jsme u chaty Europahütte (2220 m.n.m.) Máme za sebou 8 hodin chůze. K večeru přišli na večeři i kozorozi.

6.den Europahütte – Täschhütte, 13,9 km, ▲1100 m, ▼650 m, čas 6 hod

Tak jsme se opět napojili na originální trasu, po které se ráno vydáváme k Täschhütte. Před odchodem ještě sledujeme divadlo, které nám za úsvitu předvádí Weisshorn (4505 m.n.m.)

S úžasem sledujeme jeho úžasné převleky. Máme před sebou něco kolem 6 hodin přechodu. Od chaty nedříve sejdeme k lanovému mostu Charles Kuonen bridge, abychom absolvovali nebeskou procházku. Toto dílo je velkým lákadlem pro turisty. Má délku 494 m a je 85 metrů nad zemí. Na dnešní trase nemusíme zdolávat velké výškové rozdíly, teprve v závěru nás čeká souvislý a delší výstup. V podstatě se opět jedná o traverz nad údolím. V jednom místě se naše trasa zařízne do přilehlého svahu a traverzuje k potoku Wildbach, který přejdeme přes most. Na této trase můžeme také poprvé spatřit Breithorn, Klein Matterhorn a Matterhorn. Od potoka pak už vytrvale stoupáme kromě krátkého sestupu do obce Ottafe. Zde se můžeme naposledy občerstvit před posledními 500 výškovými metry do Täschhütte (2701 m.n.m.). Výstup nám zabere kolem hodiny a půl. Zároveň zde přechodně odbočíme z hlavní trasy, na kterou se ráno vrátíme.

7. den Täschhütte – Rif. Theodule, 30 km, ▲2186 m, ▼1585 m, čas 11 hod

Sedmý den treku bude mimořádně náročný, chůze nám zabere kolem 11 hodin. Závěrečný úsek z Zermattu do chaty Theodule je sám o sobě vyčerpávající. Po 17 kilometrech z Täschhütte do Zermattu nás ještě čeká 13 kilometrů stoupání s převýšením 1750 m a bude nám trvat kolem 5 hodin. Naštestí tu ještě pro případ máme lanovku na malý Matterhorn. Nejdříve ale musíme sejít z Täschhütte do Ottafe a napojit se na původní cestu. Cestou do Zermattu až na malé vyjímky stále klesáme. Před námi svítí překrásná kulisa Weisshornu až ho náhle jako zjeveni za ohybem vystřídá Matterhorn. Tento kamenný solitér jako boží prst se týčí vyzývavě k nebesům. Kolik odvážných v jeho provokativní stěně položilo život, aby získali jeho vrchol. Krajina nad údolím Zermattu je překrásná s výhledem na ledovce okolních čtyřtisícovek. Zermatt leží v německy mluvící části Wallisu ve švýcarsku, nachází se na konci údolí Mattertall, které se dál zvedá k dominantě Alp, Matterhornu. Je znám především jako horolezecké a lyžařské středisko. Zajímavé je, že zdejší rozvoj turistického ruchu nastal až po prvním a tragickém výstupu v roce 1865. Do té doby bylo hospodářské zaměření Zermattu orientováno na zemědělství. V závěru této etapy je potřeba přejít ledovec Theodulgletscher. Obvykle bývá přechod bezpečný, protože se jde po sjezdovce.

8. den Rif. Theodule – Rif. Ferraro, 18,8 km, ▲380 m, ▼1526 m, čas 7 hod

8. den treku se vracíme na italskou půdu. Je tu výrazně levněji a lidé uvolnění. Na dnešní trase nás čeká 7 hodin chůze. Z příjemné chaty nejdříve sestupujeme pustou měsíční krajinou, která tímto dojmem zaplatila daň za lyžařský business. Z nejnižšího bodu klesání nás čeká nedlouhý výstup do sedla ve výšce 3000 m.n.m. Ze sedla nejdříve sestupujeme podél modravých jezer, sestup je místy dosti strmý. Později přicházíme plochými údolíčky s meandry, která náhle spadají do dalších údolí. Krajina je to líbezná. Nedaleko cíle ještě projdeme kolem vodopádu a dál až na rozsáhlou louku. Zde prudce vpravo do protisměru a za 1,5 km po 100 výškových metrech jsme v cíli.

9. den Rif. Ferrari – Staffal, 12,5 km, ▲680 m, ▼930 m, čas 5 hod

A je tu poslední den našeho treku. Závěrečnou trasu půjdeme necelých 5 hodin. Profil trasy je klasicky pyramidový. Vystoupáme nejdříve do výšky 2650 m.n.m. a poté sestoupíme až do obce Staffal, kde jsme trek zahájili. Loučíme se s útulnou chatou a dáváme se na pochod. Cestou míjíme několik stanic lyžařských lanovek. Poslední úsek treku nám nepřipravil žádná obtíž-ná a záludná místa. Až na vlastní výstup před Colle de Rothorn (2650 m.n.m.) Poslední úsek do sedla je velice příkrý a plný velkých balvanů. A dál už jen prakticky sestup do údolí, místy pohodlný, jindy zas příkrý. Co je však důležité, otvírají se nám opět výhledy na ledovce Monte Rosa, což značí, že se kruh uzavírá. A konečně je tu horní stanice lanovky, vedoucí z údolí. Poblíž stanice je postavena kaple sv. Anny .A nyní už jen necelé 3 km do obce Staffal po široké a pohodlné cestě.

Pokud Vám zbývá ještě dost sil a počasí přeje, lze ho využít na výstup na chatu Margarrita na vrchol ve výšce 4554 m.n.m. Nám se dostává obojího, a tak využíváme skvělé příležitosti. Ještě ten den ihned po ukončení treku přibalujeme mačky a lano a necháváme se vyvést lanovkami na Punta Indren. Chata Gnifetti leží ve výšce 3647 m.n.m. a je využívána k výpadům na čtyřtisícové vrcholy v okolí a nám též ráno poslouží jako výchozí bod. Výstup z Infren na Gnifetti představuje převýšení 350 m a zabere něco přes hodinu. Traverzy přes ledovec střídají strmé výstupy, které jsou však zajištěny umělými chyty a stupy. Ráno při úsvitu vyrážíme směrem k našemu cíli, prokličkujeme mezi bezednými trhlinami ledovce a pak již bez obtíží dosahujeme sedla mezi Zumsteinspitze a Signalkuppe. V sedle ještě využíváme vyjímečné příležitosti vystoupit na 4. nejvyšší horu Alp Zumsteinspitze (4562 m.n.m.) Zbývá již jen sestoupit do sedla a z něj strmě vystoupit k chatě Margarrita. První verze chaty byla dokončena 18.8.1893, dnešní podoba chaty je z roku 1980. Kromě královny Margarrity, kde strávili noc osobnosti, jako papež a prezident John Kennedy. V chatě je umístěna laboratoř na zkoumání vlivu výšky na člověka. Ráno je větrné a mrazivé, co nejrychleji se tedy navazujeme na lano a zahajujeme sestup do údolí.