Radek Jaroš horolezec
Nejúspěšnější český himálajský profesionální horolezec. Specialista na expedice o malém počtu členů. Výstupy absolvuje výhradně bez použití kyslíkového přístroje. V roce 2014 Radek úspěšně dobývá poslední, čtrnáctou osmitisícovku - K2 a zapisuje se do síně slávy světového horolezectví.
Dětský sen stát se horolezcem začal naplňovat až v osmnácti letech, kdy začal s lezením na Českomoravské vrchovině. Následovaly Tatry, Ťan-šan, Pamír a Himálaj. Mezi své velké cenné kopce řadí šestitisícový Pik Moskevské pravdy (1989) a pětitisícový Pik Učitěl (1989). V roce 1994 se neúspěšně pokusil o Mount Everest (8 848 m). Kouzlu nejvyšší hory podlehl a při své druhé expedici v roce 1998, kdy se stal členem High Point týmu a společně s Vladimírem Noskem se mu podařilo z Tibetu, severním žebrem, vystoupit bez použití kyslíkových přístrojů na vrchol. Mount Everest jsem nepokořil, ale hora mi souhrou okolností dovolila, abych na ni vystoupil."
Radek Jaroš je i nadšeným propagátorem horolezectví - fotí, filmuje, provozuje svůj web a přednáší. S Arnoštem Tabáškem napsal knihy Dobývání nebe a Hory shora. Společně se Zdeňkem Hrubým obdržel nejvyšší ocenění Českého klubu fair play. Při výstupu na Dhaulagiri pomohli dvěma polským horolezcům postiženým výškovou nemocí a při cestě z vrcholu zachraňovali další dva horolezce, tentokrát ze Španělska. Při záchraně druhých riskovali své životy a zároveň vědomě snižovali šanci na úspěch své expedice. Pomohli, přestože se k nim mohla připojit, ale nepřipojila nejméně dvacítka dalších přítomných horolezců různých národností. Radek je špičkový sportovec s obrovskou vůlí a obdivuhodným charakterem, což mnohokrát dokázal na nejvyšších vrcholcích světa. Zároveň je to skromný a férový člověk.
V roce 2006 oznámil svůj cíl: Chci zdolat všechny vrcholy, které mají nad osm tisíc metrů." To se zatím nepodařilo žádnému z Čechů.
Fotogalerie
