Seriál: Se Špičouny po vrcholech Peru - Vallunaraju 5686 m n. m.

Autor: Člen HIGH POINT Teamu - Honza Špička

Další dobrodružství Honzy a Alči najdeš na Facebooku "Spicouni jdou do sveta".

Vallunaraju je hora, která není pro Evropany příliš známá, avšak jakmile dorazíte do Huarazu, bez pochyby si jí všimnete. Rozeklanný bílý dvoj vrchol tyčící přímo nad městem, viditelný snad z každého místa ve městě, vaše oči a vaše myšlenky prostě přitáhne. Jeho název v Kečuánštině znamená podle některých zdrojů Hora snů, podle jiných Rozseklá či Rozpůlená hora. Oba názvy mají něco do sebe. Hora má opravdu dva vrcholy, téměř stejně velké a vypadá, jako by jí někdo rozsekl. Výhledy, které nám nabízí její vrchol, jsou opravdu překrásné, skoro by se dalo říci výhledy snů. Huantsán, Shaqsha nebo Cayesh na jedné straně, Huascarán a Tocclaraju na straně druhé nebo mohutná Ranrapalca v těsné blízkosti.

Při pohledu z Huarazu, se může Valluanaraju zdát daleko a komplikovaně. Opak je však pravdou. Standardní doba pro výstup i sestup jsou dva dny. Právě díky své dostupnosti, relativní technické nenáročnosti a skvělé poloze je Vallunaraju cílem mnoha místních agentur a guidů s klienty. Horolezecké týmy ji velmi často využívají jako aklimatizační kopec. S výškou přes 5500 m n. m. a base campem ve výšce skoro 5000 m n. m. je to opravdu dobrá volba.

Doba výstupu: 2 dny

Obtížnosti: AD

Den 1.

První den výstupu se potřebujete pouze přemístit do údolí Llaca, odkud zahájíte výstup do BC na moréně ve výšce cca 4920 m n. m. Do údolí Llaca se dostane pouze pomocí taxi. Colectiva sem nejezdí. Pokud jste v Huarazu vlastním autem, nechte ho raději doma a vezměte si taxi. Cesta je opravdu strašná. Já jsem tam svoje auto vzal jednou a doteď je mi ho líto. Cesta z Huarazu do údolí Llaca (Quebrada Llaca) trvá autem asi 2 hodiny a vyjde cca na 200 solů jedna cesta. Autem se dostanete až k Refugiu Llaca, které slouží jako výcviková základna pro místní školu guidů a pro veřejnost je nepřístupná. Kousek pod refugiem (cca 300 m) začíná stoupat pěšina, kterou se za 2-4 hodiny dostaneme do moréna (base) campu. Druhou možností je tzv. direct route (místními také nazývána „Ruta pirata“). Ta začíná cca 1.5 km pod refugiem. Můžete se tedy nechat vysadit zde a nemusíte jet až k refugiu. Tato cesta je kratší, avšak musíte překonat o něco vetší převýšení a jdete prudce nahoru. Cestě sice říkají „pirátská cesta“, avšak většina guidů a agentur ji využívá. Nenechte se zastrašit cedulí na jejím začátku, že toto není cesta na Vallunaraju. Je. Osobně bych však doporučil cestu od refugia. Moréna camp nabízí několik již připravených placů pro stan a dřevěný přístřešek, který je ovšem bez střechy. Voda tam je. Asi 50 m zpět od přístřešku směrem po cestě na refugio je malý pramen. Případně kousek nad táborem jsou malé tůně v potůčku. V žádném případě bych vodu nepil bez převaření nebo filtrace.

Pokud vám nevadí stoupání ve vedru a na sluníčku, vyrazil bych z Huarazu kolem 9 hodiny ráno. Tím se dostanete včas do kempu, abyste si uvařili, odpočinuli a užili si výhledy. Případně můžete vyrazit brzo ráno tak, abyste z údolí Llaca šli ještě v době, kdy slunce není tak ostré, nebo naopak vyrazit kolem 12-1pm. To se již slunce schová za vrcholy Vallunaraju, nicméně do kempu přijedete již po západu slunce.

Den 2. Vrcholový den

Druhý den bude pro Vás ten den. První cca hodina je asi nejtěžší pasáž. Musíte se dostat přes cca 100 výškových metrů skalního pásu. Nejedná se však o žádné prudké skály, nebo těžké lezení. Spíše o pohyb ve skalním terénu obtížnosti 2-3 UIAA. Důležité je, trefit tu správnou cestu. Z moréna campu sledujeme pěšinku a mužíky směr nahoru na viditelný skalní práh, mírně vlevo. Možností je zde mnoho, jen je třeba dávat pozor, nikde neuklouznout a nesejít výrazně mimo cestu. Pokud se budete držet více vlevo, cesta bude jednodušší. Za skalním prahem jdete cca 100-200 m po rovině až k ledovcové laguně na úpatí ledovce. Cesta nastupuje na ledovec vlevo od laguny. Nástup na ledovec může mít sklon až 45°, avšak bez expozice a má jen pár metrů. Po nástupu na ledovec sledujeme pěšinu, která by měla být dobře viditelná a je značená i na mapy.cz. Cesta stoupá stále vzhůru, mírně vpravo, až se dostaneme pod západní stěnu jižního (nižšího) vrcholu. Odtud cesta traverzuje vlevo až pod hlavní vrchol. Velkým obloukem obejdeme zleva velkou trhlinu a směrem vpravo se dostaneme do sedla mezi oběma vrcholy, ve výšce cca 5500 m n. m. Ze sedla stoupáme po hřebeni vlevo směrem na severní vrchol. Hřeben má sklon cca 45°. Bývají zde vyšlapané schody. Držte se spíše vlevo, avšak ne úplně na hraně, jelikož celý tento hřeben je jedna velká převěj. Vpravo svah padá sněhem a ledem dolů až na skalní hranu a hluboko dolů do údolí. Na začátku hřebínku, hned nad sedlem musíme překonat jednu trhlinu. Po cca 30-45 minutách stoupání po hřebínku se dostaneme na severní, hlavní vrchol Vallunaraju 5686 m n. m. Ze sedla můžeme vystoupat také na jižní vrchol. Tento výšvih je kratší, avšak o něco více exponovaný a celý je ve sklonu cca 45-50°. Samotný jižní vrchol je velmi malý. Dolů jdeme po výstupové trase. Celý výstup se pohybujeme spíše na západní stěně, kam se dostane sluníčko až později během dne. Počítejte tedy se zimou. Na sluníčko se dostaneme až v sedle. Vzhledem ke stabilitě sněhu, sněhových mostů a seraků je rozumný i sestup v čase, dokud je horní část ledovce (traverz pod jižním vrcholem) ve stínu. Ideální čas je být na vrcholu kolem 7-8 hodiny ráno. Ideální čas pro začátek výstupu je kolem 3 hodiny ranní. Na výstup bych počítal 4-6 hodin, pro sestup zpět do BC 2-3 hodiny. Po návratu do BC můžeme ještě sejít dolu do údolí, kde na vás čeká domluvené taxi, nebo máte zaparkované auto. Ale pozor, brána do údolí Llaca se zavírá ve 4 odpoledne. Druhá možnost je, užít si jednu noc navíc v moréna campu a sestoupit další den (sestup z kempu do údolí trvá cca 2-3 hodiny).

Údolí Llaca je součástí národního parku Huascarán, kde je placený vstup. Existují tři možnosti vstupenky: 1 den, 2-3 dny a jeden měsíc. Ceny jsou různé pro cizince a Peruánce. Denní vstupenka při cizince je za 30 s, tří denní stojí 60 s a měsíční vstupenka stojí je za 150 solů. Můžeme jí koupit buď ve městě v kanceláři národního parku, nebo na vstupu/kontrolní bráně. Pro nákup vždy hotovost a číslo pasu. Žádné jiné další povolení není třeba. Více informací.

Po celou dobu výstupu je třeba dávat pozor na trhliny. Většina je velmi velkých a zřetelných a cesta je obchází, avšak některé se musí překročit či přeskočit. Určitě bych doporučil být celou dobu navázán a mít zmáknutou metodiku pohybu po ledovci a záchranu v případě pádu do trhliny. Vallunaraju je jedna z mála z hor v okolí Huarazu, která je vhodná i na skialpy. Bohužel s rostoucími teplotami vlivem globálního oteplování se ledovce rapidně zmenšují, sníh mizí, odtávají trhliny a padají seraky. Celý výstup bude nejspíše rok od roku komplikovanější a nebezpečnější.