Seriál: Se Špičouny po vrcholech Peru - Huaraz a okolí

Autor: Člen HIGH POINT Teamu - Honza Špička

Další dobrodružství Honzy a Alči najdeš na Facebooku "Spicouni jdou do sveta".

Huaraz je horské městečko nacházející se v provincii Ancash, severně od Limy. Leží v nadmořské výšce cca 3000 m n. m., takže již po příjezdu sem člověk může tu výšku cítit, ale žádný strach, pár dní a člověk si zvykne. Huaraz je takové centrum všeho horského dění zde v Peru; něco jako Chamonix ve Francii, Zermatt ve Švýcarsku nebo Pec u nás. V našem vyprávění se budeme pohybovat převážně zde, takže začneme lehkým popisem tohoto, jak někteří říkají, Peruánského Švýcarska.

Do Huarazu se dostaneme z Limy poměrně pohodlně autobusem. Existuje zde mnoho společností, které se liší kvalitou autobusů, cenou a dobou jízdy. Za mě je ideální varianta lůžkový autobus na noc. Tyto autobusy jsou velmi moderní, klimatizované a pohodlné. Oproti dennímu „dobytčáku“ si však připlatíte, ale nejedná se o žádné „rakety“. Jednosměrná jízdenka stoji kolem 100 PEN (600 CZK), pokud zrovna není nějaký svátek, to pak ceny letí nahoru. Nevýhoda nočního autobusu je, že člověk jede na noc a tudíž nevidí, kudy jede. On průjezd Limou je sám o sobě zážitek, poté nás čeká několik hodin pouští podél pobřeží Pacifiku, až se dostaneme do míst, kde se silnice oddělí z Panamericany a začne prudkými serpentinami stoupat do Bílých Kordilér. Vyhoupneme se na náhorní plošinu ve výšce kolem 4200 m.n.m, kde již můžeme vidět jižní část Kordilér a také oblast Huayhuash s jedním z nekrásnějších treků na světe (říká se, že po Annapurna treku je právě tento trek na druhém místě, ale ty hodnocení jsou vždy dosti subjektivní). Po náhorní plošině mezi Bílými a Černými Kordilérami pomalu klesáme přes několik městeček až do Huarazu. Celá cesta autobusem trvá 8-10 hodin. Osobně bych doporučil alespoň jednu cestu absolvovat před den, právě kvůli těm výhledům a zážitkům. Další možností, jak se sem dostat je samozřejmě auto a od letošního roku se sem začíná znovu létat.

První dojem po příjezdu do města může člověka trochu zaskočit. Město není nic moc hezkého, skoro jen by se dalo říci, že je hnusné, ale i tak ho miluju. Je to klasické peruánské město v provincii, se vším, co k tomu patří. Rozestavěné baráky bez fasády, bordel, odpadky, špína, ale také místní indiáni, tržiště, které hraje všemi barvami a voní snad tisícem vůní a v pozadí toho všeho majestátné Bíle Kordiléry, tyčící se do výšek hodně přes 6000 m n.m. Vítejte v Ráji.

Možností ubytování je v Huarazu nepřeberné množství, stačí si jen zvolit své preference dle ceny, komfortu, velikosti místa atd. Najdeme tu sdílené postele v hostelech od 30s (180 CZK) na noc až po soukromé pokoje v příjemných hotelích, dalo by se říci evropského stylu. Ale pozor, nic ve stylu Alpské pětihvězdy tady nenajdeme. Doprava po městě a okolí je postavená hlavně na taxi a colectivech, kterými se dostanete i tam, kam by běžný Evropan nejel ani Kamazem. Jídlo se nejlépe koupí na tržnici, kde najdeme čerstvé ovoce, zeleninu, maso, ryby, sýry, luštěniny, koření a vše co nás jen napadne. Můžeme se samozřejmě najíst v restauraci, kde máme volbu od obědových „meníčkáren“ s menu od 6s (36 CZK), fast foody, pizzu až po turistické restaurace, kde si můžeme dopřát skvělou hostinu za velmi přijatelné peníze.

Pokud jste přijeli do Huarazu za trekováním nebo horolezením, možná rádi využijete služeb cestovních agentur, které nabízejí snad vše. Klasické známé či méně známe treky, výstupy ve skupině s guidem na technicky méně náročné hory, ale i technické výstupy na hory jako je Alpamayo, Artesonraju či Huascarán. Využít služeb agentury lze samozřejmě i jen pro transport. Více o trekování v Huarazu jsem psal pro cestovatelský blog cestujeme po Peru: Guidů je ve městě dostatek a jejich odborná úrověn je kupodivu velmi dobrá, navíc obecně umí i trochu anglicky, což je zde velká rarita.

Kromě agentur je zde i spousta půjčoven vybavení, které jsou kupodivu velmi dobře a kvalitně zásobené. Pokud tedy cestujete po Peru a máte v plánu jen jeden, dva lehčí výstupy na kopce, nemusíte se se vším tahat a můžete si za rozumné peníze vše půjčit: mačky, cepíny, stan, spacák, lano, oblečení, vařič….. Ale pozor, pokud jste jako já, majitelem nohy 45, můžete mít trošku obtíž, sehnat na sebe boty ☺. Jediný produkt, který tady není běžně k dostání je ultra lehká strava do hor, takže Adventure menu a podobné věci si dovezte raději z ČR.

Kromě trekování a horolezení Huaraz nabízí mnoho aktivit pro leisure time, jako je sportovní lezení na skalách, bouldering, wellness, hospody, kluby, kavárny, ale historické památky. Takže ty „rest days“ mezi útoky na vrcholky mohou být velmi příjemné. Z osobní zkušenosti mohu říci, že není problém, zde strávit několik týdnů či měsíců.